Obec Hvozdnice leží jižně od Prahy, v povodí řeky Vltavy mezi Kocábou a Bojovským potokem, ve Středočeské pahorkatině na území Brdského pohoří. Zeměpisně je poloha obce určena východní délkou 14°20’48“ až 14°23’18“ a severní šířkou 49°51’41“ až 49°53’14“.
Místopis obce
Délka hranice katastru obce je cca 11 km. Obec má rozlohu 470,3 ha (tedy 4,703 km2), zemědělská půda zaujímá 219,1 ha (2,191 km2 – 47 %) a lesy 221,2 ha (2,212 km2 – 48 %). Zbytek tvoří většinou zástavba. Území katastru obce je výškově poměrně členité, svažité.
Nejvýše položeným bodem na území katastru obce je kopec Babka s nadmořskou výškou 397,3 m.n.m. Naopak nejníže leží místo při Bojovském potoku s výškou 297,0 m.n.m. Obydlená část obce leží v nadmořské výšce 310 až 380 m.n.m., zástavba při Bojovském potoku se nachází ve výšce 297 až 300 m.n.m.
Obec leží v klimatickém regionu klasifikovaném jako mírně teplý, suchý, s průměrným ročním úhrnem srážek 450 až 500 mm a s průměrnou roční teplotou 7,0 až 8,5 °C.
Na území katastru obce pramení dva potoky. Hvozdnický potok pramení v lesích nad obytnou zástavbou a sbírá vody ze střední a západní částí obce; vlévá se do Vltavy u kostela sv. Kiliána. Druhý potok je bezejmenný, pramení v prostoru lesů Požáry a Dlouhých luk a ústí do Bojovského potoka před železniční zastávkou Bojov.
Na území obce leží čtyři rybníky, které vznikly uměle zásahem člověka. Největší – před kulturním domem – má plochu 3147 m2. Je zaznamenán již na katastrální mapě z roku 1840, ale doba jeho vzniku bude pravděpodobně mnohem hlouběji v historii obce, možná již v dobách pálení milířů (proces ochlazování vypálených milířů byl dost náročný na spotřebu vody). Rybníčky u domů čp. 66 a čp. 90 vznikly během rozvoje místní zástavby. Nejmladší rybník na Dlouhých lukách byl vybudován v roce 1984, patří do majetku Lesů České republiky.
Důležitým prvkem na území katastru Hvozdnice jsou lesy, po kterých obec nese své jméno. V počátcích historie sloužily obyvatelům obce k obživě zejména při pálení dřevěného uhlí v milířích. V roce 2001 se na katastrálním území obce nacházelo celkem 221,2 hektarů lesní půdy, tedy 47 % z celkové plochy katastru obce. Vzhledem k celorepublikovému průměru (34 %) jde o lesnatost značně nadprůměrnou. Imisní poškození místních lesů je v současné době poměrně slabé, lesy mají dobrou kvalitu. Převažují jehličnany (borovice obecná, smrk), listnatých stromů je výrazně menší procento (nejvíce dub letní a zimní). Botanickou pamětihodností na území katastru obce je výskyt několika keřů Tisu červeného (Taxus baccata). Ten v současnosti roste asi pouze na 25 místech v České republice.
Obcí procházejí dvě turistické trasy. Žlutá vede od železniční zastávky Bojov lesní pěšinou do Hvozdnice, po Hlavní ulici přes obec do Hvozdů a Masečína, dále ke Kocábě na osadu Askalona a podél řeky do Štěchovic. Zelená trasa začíná rovněž u železniční zastávky Bojov, vede po cestě ke Dlouhým lukám, okolo chatové osady a podél jižní strany lesa ke Dvoru (areál bývalého JZD ve Sloupu) a obcí Sloup přes Kejsíř do Davle. Kdysi byla velmi pěkná vyhlídka do širokého okolí z věže triangulačního bodu na Babce. Věž byla vystavěna v roce 1940, ale její dřevěná konstrukce ztrouchnivěla a počátkem 50. let byla stržena.